Poprvé naostro

J.C.&C.K.

 

Poprvé naostro zasedá rada,

v sále je každý snad, kdo rád se hádá.

Než ruce zvednou se dolů a nahoru,

provede starosta kontrolu úkolů.

Pak aby výsledek šel ve známost dát,

radní si schvalují jednací řád.

 

Někteří jak sršni před útokem

čekají, až stéblo padne bokem.

Jak cítí slabinu či skoro pád,

žihadlo do zad neváhaj´ dát.

 

Tak věty padají a čas se vleče,

někteří zjišťují, že do bot jim teče.

Co dříve svítilo jak svátost z oltáře,

dneska tu smrdí, jak čerta když rozpáře.

 

Padají žádosti, každý chce slovo mít,

kus slávy před obcí pro sebe vzít.

Však v srdci chlad, s mluvou jak vrah,

některým od huby zvedá se prach.

 

Co jim do obsahu, jsou tady za stranu,

co jim do slušnosti, tou se dnes nehostí.

„A co má být, že žvaním když vstanu,

mám oporu v zákoně, za zády „stranu“.

 

Byli tu před léty, budou tu dál,

v hospodě nabitý taneční sál.

Za léta vládnutí z přetvářky maska,

říkám si, jak by jim slušela pořádná facka.

 

Tak všichni pod právem sedí,

zarytě do spisů, do lejster hledí.

Na stránkách kroniky i ve spise,

každý se dozví, že je komise.

Kulturní, finanční majetková,

tak zněla vůle starostova.

 

Dál všichni ctění zasedaj´ do noci,

na nohách drží se jen s boží pomocí.

Návrhy, vyhlášky, paragrafy,

oporu hledají v černém kafi.

 

Jak tu tak sedí všichni ti ctní,

sejdou se znovu za čtrnáct dní.

A nové postřehy předá vám sám,

z Kirschfeldu do světa Jára da Cimrman.

Veškerá podobnost se skutečností je "čistě náhodná". Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. www.cimrmanuvksaft.cz